Rozhovor ▬ Hiraeth

by - května 08, 2022

Přeji vám nádherný den! 

První rozhovor v této knize jsem dělala s úžasnou Hiraeth, kterou najdete na profilu -asphyxiia-. Věřím, že vás rozhovor s ní zaujme, její odpovědi jsou totiž vskutku obsáhlé a mnohé se o ní dozvíte - možná i věci, které jste doteď netušili! 

~.~.~.~.~.~.~.~ ᵈᵉ ᵖʳᵒᶠᵘⁿᵈⁱˢ ᶜˡᵃᵐᵃᵛⁱ ᵃᵈ ᵗᵉ ~.~.~.~.~.~.~.~

↪  Přestože jsi všechny povídky ze svého profilu stáhla, zůstáváš v kontaktu se svými sledujícími prostřednictvím konverzací na zdi. Je podle tebe budování „vztahů" se svými sledujícími, se čtenáři, důležité?

     Podle mě je to důležité. Myslím, že autoři pak mohou dostávat i větší zpětnou vazbu, protože se svými sledujícími udržují nějaký kontakt, a tak se nějak sbližují.
     Já osobně chci se svými sledujícími udržovat kontakt z toho důvodu, že chci (nebo si to spíš přeji), aby se cítili příjemně na mém profilu. Chci jim poskytnout nějaké útočiště, proto když se s někým dám do řeči, nabídnu mu, že mi klidně může psát i do zpráv, když bude potřeba.

 Je opravdu pěkné vidět, že se někdo zajímá, a dost často to může člověku pomoct. Podpora je vždy důležitá, ať už v osobním nebo autorském kontextu. Jsi člověk, kterého můžeme označit za tichého čtenáře, nebo necháváš autorům i nějaké komentáře? Píšeš spíš jenom pochvaly, nebo poskytuješ i kritiku?

     Komentáře zanechávám jak kdy. Když mám náladu někomu zanechat nějakou pochvalu, napíšu to, čím jsem ale starší, radši zůstávám u hvězdiček a komentář napíšu až na konci povídky. I když jako, když jsem byla mladší, psala jsem komentáře všude (ten typ komentářů, který se teď mně protiví xd).
     Snažím se psát slušnou kritiku, ač jsem to s ní dřív někdy přeháněla. Myslím si, že jenom chválit není dobré, protože to autorovi nedá zpětnou vazbu, kterou by měl dostat. Rozhodně se zlepšíš rychleji, když ti někdo napíše slušnou kritiku a ty víš, na čem zapracovat, než když ti dvacet lidí napíše "O můj bože, to bylo úžasný!", což ti maximálně dá dobrý pocit, ale nic víc.

 Kritika je někdy mnohem motivačnější a dokáže autorka nakopnout víc než pochvalné komentáře, to je pravda. Existoval u tvých povídek komentář (nebo jiná zpětná vazba), který ti utkvěl v paměti?

     Ty jo, asi ani ne. Kritiku mi napsal málokdo, většinou tam byl ten stejný typ komentářů a tak. Ale doteď mám v paměti zprávu, která mi přišla k jednomu příběhu. Holčina mi psala do zprávy, že čte moji povídku Alpha and Omega, že je v nemocnici, protože měla před několika měsíci bouračku a že nějak částečně přišla o sluch a tak, no a že by mi chtěla poděkovat, že tu povídku píšu, protože ji to zlepšilo náladu a tak. Bylo mi asi tak čtrnáct, a když mi ta zpráva přišla, brečela jsem, protože jsem byla ráda, že jsem někomu zlepšila náladu. Holčinu doteď sledují na instagramu a jsem ráda, že už víceméně žije (snad) normální život. ♡

 To je opravdu pěkná zkušenost, i takové zprávy dokážou dát člověku mnoho. Když už zmiňuješ své povídky, přihráváš mi k dalšímu dotazu. Plánuješ své staré povídky opět zveřejnit nebo je publikovat v nějaké upravené verzi, nebo se chystáš přispět na wattpad s úplně novou tvorbou?

     Na Nový rok jsem si promazávala profil, i jsem si měnila jméno. Bylo to z toho důvodu, že jsem se už na tom profilu necítila dobře, fanfikce už jsem nepsala a měla jsem v plánu začít psát jen s vymyšlenými postavami. Fanfikce, co jsem v té době měla jak v konceptech, tak publikované, se mi začaly hnusit, protože většinou byly z období, kdy mi bylo třináct a tak. To jen do úvodu.
     Každopádně nedávno jsem si projížděla koncepty a narazila na jednu fanfikci, kterou mi přijde líto si nechat jen pro sebe. Koncem března bych ji chtěla začít vydávat, chci si radši předepsat kapitoly, protože nikdy nevím, kdy na mě přijde spisovatelský blok.
     Jednou možná dám zpět i "It's okay Tae" a všechny mé staré fanfikce, které za to stojí, ale bude to chtít hodně úprav a tak ♡.

 Někdy je dobré začít od začátku takříkajíc s čistým štítem. Jaké byly tvé začátky v psaní? Pamatuješ si, proč a jak jsi začala psát? O čem byla tvá první povídka?

     Ježiši, na moje začátky bych nejradši zapomněla. Bylo to v létě 2017, úplně na jiném účtu. Má první povídka (spíš fanfikce) byla na anime Diabolik Lovers - anime, se kterým jsem začala a mylně si myslela, že to bude jediné, na které se kdy v životě podívám. Byla jsem ujetá na Subarua (cizí jména a skloňování nejsou mými přáteli :'D), takže jsem psala o něm a o vymyšlené hlavní postavě. No hrůza to byla, prostě povídka o upírech s rádoby 18+ prvky :'D.
     Psát jsem začala asi díky kamarádce a díky anime. Wattpad mi doporučila jedna bývalá kamarádka, ze začátku jsem jen četla, ale pak jsem zkusila i psaní, a chytlo mě to natolik, že jsem tím strávila celé svoje léto 2017 (plus sledování anime a hledání stále nových informací o BTS).

 Jaké jsou vůbec tvé začátky s BTS? Byla to první skupina, kterou jsi objevila? Popřípadě jak? Zůstala jsi jen u nich, nebo se zajímáš i o jiné k-pop skupiny. Plánuješ kromě BTS fanfikcí a originálních příběhů psát i na jiné fandomy?

     Bylo to cca v květnu 2017, když jsem se začala zajímat o anime, začínala jsem se přidávat i do různých facebookových skupin a tak. Zde jsem tehdy potkala holčinu, která mi pomáhala s kreslení anime postav (v té době jsem začala aktivněji kreslit, ale to je jiný příběh). Dlouho jsme byly kamarádky, než jsme se pohádaly, ale díky ní jsem se tehdy dostala k BTS. Ze začátku mě to moc nebralo, a pak jsem zjistila, že už od nich déle znamená z (tehdy oblíbeného) nightcore minimálně dvě písničky - Fire a Blood, sweat and tears. O kluky, a celkově kpop, jsem se tedy začala zajímat víc a víc, stal se z toho takový druhý koníček. Vždycky mi naposílala spoustu jejich fotek, a já to všechno stahovala do svého starého Samsungu, který tak tak žil.
     Musím ale říct, že jsem se ze začátku spíš zajímala o jiné skupiny, než BTS. Třeba EXO a NCT - ač jsem se nedokázala pořádně naučit členy, bavila mě jejich hudba o něco víc. Pak taky BIG BANG, nebo Super Junior - zde jsem učení členů už vzdávala. Pořádně mi to nešlo, ale užívala jsem si alespoň hudbu (Sorry sorry a Fantastic baby navždy v mém srdci ♡).
     V průběhu těch let jsem se začala zajímat o víc skupin, před rokem jsem se konečně naučila NCT a Stray Kids, teď asi před měsícem Super Junior, i když tam mi ještě hodně členů zbývá, ale chci se vrhnout i na další skupiny, jako jsou třeba The Boyz, nebo Golden Child.
     Určitě bych chtěla psát i na jiné fandomy, ale zatím k nim ještě asi nemám takový vztah, jak k BTS, protože s nimi dokážu psát jen oneshoty xd.
     Teď ještě doplním, moji první skupinou byly Apink v roce 2016,jenomze to jsem ještě nevěděla, co to K-Pop je, takže to úplně nechci počítat jako aktivní začátek poslouchání K-Popu. Snad to dává smysl xd.

 Naučit se jména členů, pokud jich je hodně, dá zabrat. :D Co hudba a psaní? Posloucháš u psaní k-pop nebo máš nějakou jinou hudbu, která ti při psaní pomáhá? Nebo máš u psaní raději ticho?

     Hudba hraje v mém životě obrovskou roli (ač na žádný hudební nástroj neumím), ovlivňuje to, jak co dělám a tak (ne ve všem, ale větší část ano).
     Při psaní poslouchám prostě to, na co mám náladu. Je mi jedno jestli je to kpop, nebo třeba jazz (který mám mimochodem hodně ráda), dokud to není techno/hardcore/drumbass a takové styly hudby, které ve mně vyvolávají úzkosti, tak je mi to jedno.
     Abych řekla pravdu, většinou se inspiruji právě hudbou, když chci něco psát. Není to pravidlem samozřejmě, ale to, co si při poslechu hudby představuji, hodně ovlivňuje moji tvorbu. Snad to dává smysl, připadám si někdy jak podivín xd.

 Hudba je často inspirativní, ať už textem nebo samotnou melodií nebo klidně i videoklipem. Psala jsi, že ses přidávala do různých facebookových skupin. Jsi členem nějaké facebookové skupiny spojené s wattpadem a povídkami? Pořádá se docela dost wattpad srazů – účastnila ses někdy nějakého nebo se plánuješ nějakého účastnit?

     V prvé řadě, já už Facebook opustila, mám ho jen kvůli škole. Tyhle skupiny a vše podobné tomu, začalo mi to být nepříjemné z důvodů toxicity některých těch lidí v nich, plus mám prostě špatně zkušenosti. Myslím, že jsem v nějakých wattpad skupinách byla, ale to bych musela najet na profil a podívat se, jestli to tak vážně bylo xd.
     Žádných srazů jsem se nikdy neúčastnila. Abych řekla pravdu, já moc s lidmi neumím navazovat... Normální kontakt? Je to se mnou těžký xd.
     Já od mala nikdy moc nevyhledávala společnost, vždy jsem si vystačila sama v pokoji (šikana tomu nejspíš dala svůj podíl). Když mluvím s lidmi někdy nevím, co si prostě myslet, co odpovědět, nebo jestli to třeba myslí ze srandy a tak. Teď je to ale podle mě lepší.
     Takže pro shrnutí - žádné takové srazy nevyhledávám, ale sraz s jedním člověkem by mi asi až tak nevadil.

 Je pravda, že dost skupin s podobným zaměřením pro některé lidi nepůsobí příliš bezpečně/pohodlně, a to právě z důvodu, že jejich členové rádi vytvářejí konflikty. Ačkoli i wattpad je poměrně veřejné místo, jeho „anonymita" poskytuje lidem jistý pocit bezpečí. Jak vnímáš wattpad celkově? Cítíš se na něm bezpečně a dobře? Zvažovala jsi někdy, že bys ho úplně opustila, nebo je to místo, kde bys ráda zůstala?

     Rozhodně je to méně toxické místo, než je třeba instagram. Přijde mi, že si tam většinou každý hledí svého, málokdy jsem narazila na nějakého debila. Já osobně se na wattpadu cítím dobře, hlavně po tom, co jsem si ho pročistila. Jediné, co mi neskutečně vadí, jsou ty aktualizace a to, jak se teď musí platit za to, abys mohla mít víc offline knížek v knihovně. V tomhle jediném je wattpad otřesný, vždy se bojím, co přijde s novou aktualizací.
     Zvažovala jsem tak dvakrát, že odejdu. Bylo to v době, kdy jsem byla osočena z kopírování - ač když se teď dívám zpětně, tak si nemyslím, že to bylo kopírování, ale spíš 'větší' inspirace v jiném díle, i když tam bylo podobných málo věcí a tak dále. Od té doby jsem začala trpět pravidelnými psacími bloky, drží se mě to do teď, ale toho si už určitě všichni všimli.
     Na wattpadu bych ráda zůstala co nejdéle to půjde, určitě jsem zde poznala spoustu lidí a dá se považovat za nějaké moje safe place.

 Aktualizace na wattpadu umějí uživateli často znepříjemnit život, to je pravda. :D Ptala jsem se tě na tvé psaní, tak bych tě teď ještě vyzpovídala z pohledu čtenáře. Jaké příběhy na wattpadu vyhledáváš a jaké se ti naopak vůbec nelíbí? Shoduje se žánrově tvůj výběr povídek na wattpadu s výběrem tištené literatury?

     Jujky... No abych řekla pravdu, já teď moc nečtu. Ne, že bych nechtěla, ale už moc nemám co. Jakože wattpad je určitě plný povídek, ale už málokdy najdu něco, co bych mě fakt hodně zaujalo.
     Začalo mě bavit čtení ABO povídek, přijde mi to zajímavé. Pak mám taky ráda nějaké příběhy ze života, nějakou tu romantiku, ale tak, aby to nebylo úplně přeslazený a mělo to ten šmrnc.
     Naopak nemám ráda povídky, kde se v každé druhé kapitole objevuje 18+ scéna. Ač jsem takhle většinou psala jako mladší, tak čím jsem starší, tím míň se mi to líbí. Celkově si myslím, že povídka nepotřebuje nutně 18+ scénu, aby byla krásná. Plus teda nerada čtu boy x girl. K tomu ani nemám asi důvod, prostě se mi to moc nelíbí, ale myslím si, že kdybych našla nějaký wow dílo, tak si to přečtu. ♡
     A jestli se to žánrově shoduje i s mojí tištěnou literaturou? Ty jo... Jako jen trochu. Ono jde k to, že mě o ty žánry moc nejde, prostě pokud se mi kniha líbí, tak si ji koupím. V tištěné podobě se akorát vyhýbám fantasy zatím - buď jsou ty knihy tlusté a já vím, že je nepřečtu, protože po tištěné knize sáhnu málokdy (zlepšuje se to, začínám zase číst xd), nebo mě ta kniha prostě nezaujme.
     Ještě ráda čtu poezii. Chtěla bych se ji i naučit psát, přijde mi dost zajímavá! ♡

 Máš nějaké oblíbené básníky? Narazila jsi na nějakou básnickou sbírku i na wattpadu?

     Oblíbení básníci? Fuha... Asi ne. Já se o to začala zajímat díky jednomu malému knihkupectví v blízkém městě. Prodávají tam takové malé knížky, ve kterých jsou básně - vždycky sbírka od nějakého autora. Vybírám si podle toho, jak mě to zaujme. Mezi novějšími, co mám ve sbírce, je "Duše má být vždy dokořán" od Emily Dickinsonové, ale pak zde mám třeba i Nerudu, Lermontova, Goetheho, nebo i Shakespeara. Nějak nehledím na autory, ale spíš na to, jak mě báseň zaujme.
     A na wattpadu jsem zatím na nic pořádného nepřišla. Možná špatně hledám, ale zatím mě nic takového do očí neťuklo.

 Kdyby sis mohla přečíst rozhovor s nějakým wattpad autorem, který by to byl, popřípadě byli?

     Popravdě? Asi by mi to bylo jedno. Já rozhovory nikdy moc nečetla. Ale pokud si mám vybrat, tak pfu... Asi ANythinGELHarleySeam, nebo K-Pop_fanfics.

 Děkuji ti za velice příjemný rozhovor, hodně mě bavilo s tebou spolupracovat. Je něco, co bys na závěr chtěla vzkázat svým sledujícím a čtenářům?

     Není zač, také mě to bavilo! Asi jen to, abyste si šli za svými sny a nenechali se stáhnout špatnými komentáři, pokud postrádají smysl. V životě bude šťastní jen tehdy, když si půjdete za svým. Nevzdávejte se a kdyby cokoliv, jsem zde pro vás <3.


You May Also Like

0 comments